Petr Chrenčík z rodinné Farmy Javorník hospodaří kolem obce Javorník nad Veličkou v okrese Hodonín se svým otcem v režimu ekologického zemědělství na 120 hektarech orné půdy a 60 hektarech travních porostů. Už více než dva roky neprovádějí orbu a postupně začleňují různé regenerativní postupy. Jako ekologičtí zemědělci se museli vypořádat s řadou problémů přechodu na šetrnější zemědělskou výrobu.
Foto: Petr Chrenčík
Pole Farmy Javorník se nacházejí na úpatí Bílých Karpat. Jedná se o vyšší polohy s méně úrodnými půdami. Pro ekologické zemědělství se na podobných lokalitách rozhoduje mnoho zemědělců, vyšší dotace jim totiž dokáží lépe pokrýt náklady už i tak nižší produkce. Nesmí ale používat umělá hnojiva a pesticidy, což může být v kombinaci s regenerativním zemědělstvím poněkud větším oříškem.
Boj s plevely
V ekologickém zemědělství se plevely běžně likvidují mechanicky. Kromě tradičních prutových bran jsou stále známější i rotující prutové brány a rotační plečky. Novinkou na českém trhu je diamantový podmítač Kelly, který na Farmě Javorník využívají už druhou sezonu. Diamantovým se nazývá kvůli tvaru stroje při pohledu shora.
Diamantový podmítač Kelly 3009NT při pohledu shora, zdroj zde.
Výhoda podmítače Kelly spočívá v jeho všestranném využití. Dá se využít pro ukončení porostu meziplodin, k mechanické likvidaci plevelů, prokypření prvních pár centimetrů půdního profilu nebo přípravu seťového lůžka. Díky mělkému zpracování půdy je také vhodným nástrojem v boji se suchem. Koneckonců, podmítač Kelly byl vyvinutý v Austrálii, kde je nedostatek vody běžnou součástí zemědělství.
Nalevo vymrzlá směs hrachu a hořčice, napravo po průjezdu podmítačem Kelly, foto Daniel Lunter.
Diamantový podmítač Kelly se podle Petra Chrenčíka dá skvěle využít i pro likvidaci výdrolu obilnin. Poprvé přejede pole hned po sklizni, aby stimuloval klíčení semen plevelů a výdrolu. Počká až vzejdou, a pak je přejede s podmítačem Kelly vybaveným vhodně zvoleným typem disků, čímž zajistí celoplošné podřezání a zaschnutí zbytků předchozí plodiny a plevelu.
Univerzální disk CL1 na diamantovém podmítači Kelly 3009NT, foto Daniel Lunter.
Meziplodiny
Porosty bez plevelů se na Farmě Javorník snaží udržovat také pomocí meziplodin, které na rozdíl od jiných zemědělců sejí každoročně na celou výměru. Jejich meziplodinová směs se skládá z vícero druhů rostlin (ředkev, pohanka, mastňák habešský, lnička, svazenka, řepka). Ty kompletně pokryjí celý povrch půdy, čímž zamezí růstu plevelů. Další druhy jako je vikev, hrách a jetel inkarnát zase shromažďují vzdušný dusík a přispívají k půdní diverzitě.
Porosty meziplodin Petr Chrenčík na podzim ukončil diamantovým podmítačem Kelly. V rámci pokusu se rozhodl na části pole vynechat ukončení a nechat meziplodiny vymrznout. Víc se mu však osvědčila verze ukončení diamantovým podmítačem Kelly kvůli lepšímu pokrytí půdy zbytky po meziplodinách a jejich efektivnějšímu rozkladu. Díky tomu je na podzim nebo na jaře možné plečkovat porosty v bezorebním systému pomocí standardních prutových bran, jimiž je vybavena většina podniků.
Navíc si myslí, že tímto způsobem pomůže i dravcům při lovu hrabošů. Pokud by porost nebyl ukončen, stonky některých meziplodin by zůstaly vzpřímené. Dravý pták by se podle něj mohl během útoku seshora zranit.
Ukončení meziplodin diamantovým podmítačem Kelly může pomoci potlačit populaci hrabošů. Průjezdem zničí hraboší nory, což pro ně v podzimním období může mít fatální následky.
Nalevo na podzim ukončené meziplodiny, napravo neukončené meziplodiny s hrabošími norami na stejném poli, foceno 27. 2. 2024, foto Petr Chrenčík
Inovativní setí
Na Farmě Javorník mají rádi jednoduchost, proto pro běžné polní práce vlastní jen dva stroje. Tím druhým je secí stroj na přímé setí Horizon DSX se záběrem 6 metrů, který je kromě běžných podmínek schopen sít i do vzrostlého porostu meziplodin. Výsevní jednotka je vybavena diskem nakloněným ve dvou osách kvůli lepšímu průniku do všech typů nezpracované půdy. Inovativní paralelogram umožňuje pracovat v rozsahu až 30 cm, což má za následek dokonalé uložení osiva. Přítlak na každou jednotku může být nastaven až do 300 kg. Je vybavena pneumaticky ovládaným uzavíracím kolečkem pro uzavření výsevní drážky za každých podmínek.
Výsevní jednotka secího stroje Horizon DSX, foto Daniel Lunter.
Oddělené zásobníky umožňují výsev více plodin současně. Secí jednotky jsou uspořádány ve dvou za sebou jdoucích řadách, čímž se dá snadněji využít systém intercropping. Díky tomu lze ukládat různě velká semena do různých hloubek. Na Farmě Javorník se letos v tomto systému bude pěstovat hrách s tritikale. Sklízet budou obě plodiny naráz, výslednou směs pak prodají jako krmivo.
Secí stroj Horizon DSX, foto Daniel Lunter.
Na podzim se pokoušeli o pěstování řepky spolu s podsevy bobovitých rostlin. Jejich snaha ale byla zmařena pastvou daňků, kteří spásli už hluboce zakořeněnou řepku až na drn. Pomocné plodiny v podsevu zůstaly nedotčené.
V jednom řádku je vyseta řepka a ve druhém řádku je jako podsev vyseta směs jetele alexandrijského, jetele inkarnátu, pískavice řecké seno a čočky, foto Martin Smetana.
Letošní osevní plán Farmy Javorník sestává, kromě už zmíněné směsi hrachu s tritikale, z ovsa pluchatého pro potravinářské využití v čistosevu a směsi vikve, ovsa a hořčice na semeno pro vlastní využití ve směsi meziplodin. Součástí je tradičně i ozimá pšenice. Pokusem v malém chtějí vyzkoušet i setí slunečnice do jetele lučního.
Ekonomie regenerace v ekologickém zemědělství
V popsaném systému hospodaření Farma Javorník dosahuje výnosu pšenice 3-4 tuny na hektar, přičemž konvenční sousedé dosahují přibližně o tunu více. V porovnání se sousedy však mají na Farmě Javorník mnohem nižší náklady, protože nemusí utrácet peníze za orbu, kultivaci půdy a přípravky na ochranu rostlin. Více nákladů mají na setí a ukončování meziplodin, které zlepšují a udržují strukturu půdy levněji než mechanické zpracování. S růstem organické hmoty a kapacity pro zadržení vody očekávají v budoucnu i lepší výnosy.
Co se týče spotřeby samotných strojů, zde jsou podle Petra Chrenčíka schopni ušetřit nemalé peníze. Diamantový podmítač Kelly totiž spotřebuje průměrně 3 litry na hektar. Nutno dodat, že některé operace vyžadují opakovaný přejezd. V porovnání s klasickými podmítacími disky je podmítač Kelly 3x úspornější. Co se týče secího stroje Horizon, ten v podmínkách Farmy Javorník běžně spotřebuje 6 litrů na hektar.
Závěrem
Petr Chrenčík dokazuje, že i bez využití herbicidů se dá hospodařit regenerativně. Do své praxe zařazuje víc postupů, které mu dokáží výrazně pomoci. V kombinaci s inovativními stroji dokáže hospodařit nejen výhodněji ekonomicky, ale také s ohledem na zdraví půdy.
Zaujalo vás, jak hospodaří Farma Javorník? Inspirujte se na jejich blogu a účastněte se polních dnů, kde můžete tyto stroje vidět v akci.
Nahlédněte také do zdrojů na Platformě, dozvíte se tam o dalších zemědělcích, kteří dbají o zdraví půdy.
Rádi byste se poradili? Registrujte se na platformě a získejte přístup k diskusnímu fóru, kde vám poradí zemědělci i odborníci.
Další díly z našeho seriálu Kalendář zemědělce najdete tady.
Comments