Tentokrát vás vezmeme na farmu Hervé Chambeho, kterou jsme navštívili při naší cestě po francouzských regenerativních farmách. Již 23 let se tu neoře a Hervé Chambe s úsměvem nechává na svých polích nevzhledně vypadající porosty meziplodin, do kterých bezorebně vysévá hlavní plodiny.
Regenerativní zemědělec Hervé Chambe
Souhrnný článek o naší cestě po francouzských farmách s ASZ a Soufflet Agro si můžete přečíst na blogu Živé půdy.
Hervé Chambe je zemědělcem druhé generace na rodinné farmě s rostlinnou a živočišnou výrobou v departementu Savojsko. Pěstuje obiloviny, sóju, řepku a kukuřici. Na mléko chová 70 montbeliardských krav. Stejně jako u mnoha dalších francouzských zemědělců je i pro něj živočišná výroba motorem ekonomiky celé farmy. Důležité pro něj je co nejlépe prodat mléko. S dalšími mléčnými farmami v okolí se proto spojil do odbytového družstva. Jejich mléko nakupuje společná sýrárna, která vyrábí slavný savojský sýr Tomme de Savoie.
O výhodách francouzských odbytových družstev jsme psali v tomto článku na blogu Živé půdy.
Sýr Tomme de Savoie, foto: Coyau / Wikimedia Commons / CC BY-SA 3.0
Motivace k přechodu na regenerativní zemědělství
Aby zlepšil ekonomiku farmy, rozhodl se Hervé Chambe snížit náklady, které se promítají do výrobní ceny mléka. To byl hlavní důvod, proč před 23 lety přešel na regenerativní zemědělství. Při zachování stejných výnosů se mu podařilo o polovinu snížit spotřebu pesticidů a o 40 % syntetických dusíkatých hnojiv. V prvních letech spotřeba dusíku sice mírně vzrostla, ale do 5 let výrazně poklesla. Zcela ukončil používání průmyslových fosforečných a draselných hnojiv. Poklesly také nároky na technické vybavení a pracovní sílu. Dalším přínosem je vyšší kvalita produkce – pšenici nyní prodává pro potravinářské účely.
Půda pod rentgenem
Jeho půda je i bez orby dostatečně kyprá a poseta žížalími exkrementy. Půda, která prošla žížalou, je velmi odolná vůči dešti a tedy i erozi. Žížalí chodbičky dokonale provzdušňují půdu a zvyšují půdní kapacitu pro zadržení vody. Sliz, který zanechávají na stěnách chodbiček, drží půdní částice pohromadě a vytváří vhodné podmínky pro život půdních mikroorganismů. V neposlední řadě chodbičky slouží kořenům rostlin jako přístupová cesta ke zdroji vody a živin.
Všudypřítomné žížaly
Koprolity (výkaly) žížal
Vědci v Anglii zkoumali spleť chodbiček v neorané půdě. S pomocí speciálního rentgenu zmapovali póry v půdě. Na obrázku níže můžete pozorovat rozdíly v množství a velikostí pórů mezi půdami z konvenčního a bezorebného hospodaření.
a) všechny póry,
b) póry do 0,35 mm byly odfiltrovány,
c) všechny póry nad 0,55 mm
Bordel na poli
Půda Hervého Chambeho by nebyla v tak dobrém stavu, pokud by nevyužíval meziplodiny, kdykoliv mu to situace dovolí. Vzal nás na jedno pole s vymrzlým porostem bobu a ředkve. Nevzhledně vypadající pole překvapilo většinu přítomných zemědělců. Neobešlo se to bez otázky, jestli porost plánuje zmulčovat a zapravit, na což s úsměvem odpověděl, že rovnou do něj bezorebně vyseje kukuřici.
I když pole s vymrzlým porostem meziplodin vypadá opuštěně a zanedbaně, v půdě i na jejím povrchu je spousta užitečných organismů, které si naplno užívají rozkládající se rostlinný materiál. Kombinací bobu a ředkve se dá efektivně „vyhnojit” půdní profil dusíkem, ale i dalšími živinami.
Pole s vymrzlou ředkví a bobem, ředkev a bob
Bob váže vzdušný dusík díky bakteriím v hlízkách na kořenech. Ředkev dusík uloží ve svém tlustém kořenu a když vymrzne, rozkladači uvolní živiny z kořenů a zpřístupní je dalším rostlinám v osevním postupu (v tomto případě bude následovat kukuřice). Veškerá hmota meziplodin se promění v organickou složku půdy a poslouží jako zdroj živin pro celý půdní ekosystém. Tento koloběh živin v půdě Hervé Chambe shrnul výrokem: „Půda je pro rostlinu tím, čím je žaludek pro krávu.”
Výnosná regenerace půdy
Hervé Chambe na své farmě dokazuje, že regenerace je výnosná. Šetří na vstupech: stroje, hnojiva a práce. Zároveň se mu daří zlepšovat stav půdy a líbí se to i půdním organismům. Svou produkci navíc prodává za prémiové ceny. Při tom všem se snaží o dvě věci: nakrmit půdu a udržet ji živou.
Comments