Ozelenění vinic je cesta, jak minimalizovat stres révy způsobený přehříváním půdy, nedostatkem vody, vzduchu a živin v půdě. Zvláště důležité je to na mělkých, písčitých půdách, které jsou chudé na živiny a humus a špatně zadržují vodu. Dnes má už většina vinařů své vinice ozeleněné. Pro ozelenění meziřadí ve vinohradu jsou k dispozici i různé komerční směsi. Jak vybrat tu správnou kombinaci rostlin, aby poskytovala výše zmíněné benefity a nekonkurovala révě?
Ozelenění vinice v integrované produkci na písčitých půdách na Znojemsku
Proč ozeleňovat vinice?
S ohledem na nízký obsah organické hmoty a náchylnost k erozi by se do půdy ve vinici na lehkých, písčitých půdách mělo co nejméně mechanicky zasahovat a povrch půdy by neměl být nikdy holý.
Vegetační pokryv:
chrání půdu před letním přehříváním, což má negativní dopad na půdní život i výnosy (půdní edafon i réva trpí teplotními výkyvy a nedostatkem vody)
zúrodňuje půdu a obohacuje ji o humus, a to nejen nadzemní části, ale i kořeny
kořeny jetelovin a pohanky pomáhají z půdy uvolnit fosfor, což je zásadní živina pro tvorbu květů a plodů
kořenové výměšky pomáhají budovat půdní agregáty, díky čemuž půda zadrží více vody
chrání půdu před erozí tím, že zpomalí dopad dešťové kapky, zabrání rozrušení půdního povrchu a odnosu uvolněné půdy s odtékající vodou
Není zeleň jako zeleň
Někteří vinaři na ozelenění vinohradů využívají to, co jim tam přirozeně roste. To nemusí být vždy nejlepší řešení. Jednoleté plevelné druhy jako například sveřep, rozrazil, ptačinec, violka rolní nebo hluchavka, mají malý kořenový systém a vytváří málo nadzemní biomasy. Jejich přínos pro půdu je proto minimální.
Opačným extrémem je pýr plazivý, který vytváří rozsáhlý a hluboký kořenový systém a dorůstá do výšky i přes 1 m. Na poli nebo ve vinohradu je velice nepříjemný. Nejenže pěstovaným plodinám značně konkuruje o vodu a živiny, ale živý i mrtvý vylučuje alelopatické látky, které zpomalují růst pěstovaných rostlin. Vinaři, kteří se pustili do regenerativního vinohradnictví a měli ve vinicích pýr, potvrzují, že réva bez kultivace půdy v meziřadích začala chřadnout. Před přechodem na regenerativní způsob hospodaření je proto důležité vinici nejdříve zbavit pýru. Nejefektivnější způsob je 2-3x opakovaná orba spojená s vyvláčením oddenků pýru, která ale musí být provedena za sucha, protože kořeny pýru vystavené suchu a ještě lépe slunci velice rychle odumírají. Když se provede za vlhka, rozsekané oddenky velmi dobře regenerují, čímž se pýr akorát namnoží a problém s ním se zhorší. Když pýr ustoupí, je potřebné uvolněný prostor co nejrychleji osít rychle rostoucí směsí rostlin, aby se pýru už neposkytl žádný životní prostor. Další možností je pustit do vinohradu prasata, pro která jsou oddenky pýru lahůdka.
Pozitivní i negativní dopad má jílek vytrvalý, který ve vinicích často roste. Je to nízká hustě trsnatá tráva. Cenný je pro vysokou odolnost vůči častému sešlapu a pojezdům vinařské techniky, čímž nabízí velice dobrou protierozní ochranu i v intenzivně využívaných vinicích. Když ale vytvoří až příliš hustý souvislý porost, zadrží veškeré dešťové srážky, které spotřebuje pro svůj růst a zabrání tak pronikání vody do hlubších vrstev půdy ke kořenům révy, čímž jí konkuruje o vodu. Proto je vhodné v sušším období roku provést podrytí drnu v hloubce cca 15 cm, čímž dojde k jeho částečné redukci (odumření) a zbyde více vláhy pro révu. Ve vlhčím období roku pak zregeneruje na přijatelnou pokryvnost.
Porost jetelu plazivého, foto: www.marekdvorak.com
Čím ozeleňovat?
Výběr správních druhů rostlin je opravdu zásadní. Vinař si musí předem stanovit, jakou službu od vysetých rostlin očekává.
Základem je uvědomit si rozdíl mezi životní strategií jednoletých a vytrvalých druhů. Jednoleté druhy mají většinou rychlý počáteční růst, ještě tentýž rok vytvoří semena a na podzim zahynou. Nejčastěji se pěstuje hořčice bílá, svazenka vratičolistá, lnička setá, pohanka obecná a jetel inkarnát. Jejich výhodou je, že dokáží velice rychle ozelenit např. nově založený vinohrad a předběhnout případné plevele. Vytvoří hodně nadzemní hmoty, což na sušších vinicích nemusí být úplně vhodné, protože budou o vodu konkurovat révě. Pokud je budete pravidelně kosit nebo mulčovat, nevytvoří žádná semena, přes zimu odumřou, takže do dalších let je ve vinici neudržíte. Pokud je budete chtít ve vinicích i další rok, budete muset znovu nakoupit osivo, což zvyšuje náklady.
Trvalky jednou vysejete a ve vinici vydrží řadu let. Jejich nevýhodou je pomalejší počáteční růst, proto je mohou předběhnout a vytlačit plevele.
Při výsevu do čisté (poorané) půdy, je vhodné zkombinovat jednoletky i trvalky. Způsobem růstu se vzájemně doplňují. Jednoletky zamezí nežádoucímu rozvoji plevelů, které by mohly potlačit cíleně vyseté druhy trvalek. Do dalšího roku z vinice ustoupí, přičemž uvolněný prostor zaberou trvalky.
Pokud už je ve vinici nějaký vegetační pokryv, nejčastěji to budou nějaké trávy s příměsí jednoletých plevelů, není potřeba vysévat jednoleté druhy vůbec, případně pouze s minimálním výsevkem. Můžete rovnou vysévat trvalky. Pokud se nejedná o hustě zapojený porost, například proto, že půdu v medziřadích příležitostně kultivujete, pak není vůbec potřeba provést orbu. Semínka trvalek můžete vyset bezorebně přímým setím. Semínka štírovníku růžkatého nebo jetele plazivého dokonce stačí rozhodit na povrch půdy.
Pokud je ve vinici hustý travní porost a chcete provést dosev například jetelovin, je vhodné provést částečné narušení povrchu půdy.
Velkou pozornost je nutné věnovat také velikosti semen a potřebnému výsevku na hektar. Je rozdíl, jestli potřebujete na hektar 10-20 kg osiva nebo 150-180 kg osiva. Velká semena (hrách, peluška, hrachor setý) nebo druhy, kde je nutný velký výsevek, zbytečně zvyšují celkovou spotřebu osiva, náklady na přepravu osiva i vlastní výsev.
Většina vinařů si koupí hotovou směs nebo pouze doseje “jetel”. Jenže není jetel, jako jetel. Existuje asi 300 druhů jetelů, z nichž se v zemědělství využívá několik desítek druhů. Každý má jiné vlastnosti a ne všechny druhy se hodí do vinohradů. Existují vytrvalé i jednoleté druhy jetelů. Výhodou jednoletých druhů, které většinou pochází z okolí Středozemního moře, je rychlý růst, nenáročnost na kvalitu půdy a odolnost proti suchu. Pokud se ozelenění provádí na podzim (srpen-září), je vhodné využít jetel inkarnát, který má ozimý charakter. Na podzim vytvoří listovou růžici a v růstu pokračuje brzy na jaro. Pro jarní výsevy se hodí jetel alexandrijský, případně jetel šípovitý. Jednoleté druhy po vytvoření semen odumírají, ale pokud se jim umožní vysemenění ve vinici, dokáží se zde udržet samovýsevem řadu let. Vytrvalé druhy, jako je například jetel plazivý, jsou výhodné tím, že celoročně chrání povrch půdy před erozí nebo přehřátím.
Ozeleněná vinice s čičorkou pestrou, foto: www.marekdvorak.com
Tabulka níže ukazuje nejčastěji využívané druhy rostlin
v komerčních směsích.
Druhově bohatá směs určená k víceletému ozelenění meziřadí vinic | Druh rostliny | Životní forma | |
Základní varianta | jetel inkarnát | jednoletka | jetelovina |
jetel plazivý 'Luke' | trvalka | jetelovina | |
| úročník bolhoj | trvalka | jetelovina |
| vičenec ligrus | trvalka | jetelovina |
| hořčice bílá | jednoletka | |
| pohanka obecná | jednoletka | |
| svazenka vratičolistá | jednoletka | |
| kostřava červená | trvalka (tráva) | |
| kostřava ovčí 'Dorotka' | trvalka (tráva) | |
Nadstavbová varianta | čičorka pestrá | trvalka | jetelovina |
| štírovník růžkatý | trvalka | jetelovina |
| tolice dětelová | trvalka | jetelovina |
| lnička setá | jednoletka | |
| sléz přeslenitý | jednoletka | |
| mrkev setá | dvouletka | |
| jitrocel kopinatý | trvalka | |
Další možností je namíchat si vlastní směs nebo dosít pouze vybrané druhy, které ve vinicí chybí.
Nízkonákladová varianta (namíchej si sám) | Druh rostliny | Životní forma | |
Úplné minimum | jetel plazivý 'Luke' | trvalka | jetelovina |
| štírovník růžkatý | trvalka | jetelovina |
kostřava ovčí 'Dorotka' | trvalka (tráva) | ||
Nadstavbová varianta = něco pro opylovače | úročník bolhoj | trvalka | jetelovina |
| vičenec ligrus | trvalka | jetelovina |
Kde získat osiva vhodných odrůd?
Společnost AGROGEN, spol. s r.o. (www.agrogen.cz, slavice@agrogen.cz) je šlechtitelem a dodavatelem těchto odrůd:
jetel plazivý 'Luke'
úročník bolhoj 'Pamír'
vičenec ligrus 'Višňovský'
jílek vytrvalý 'Slávek'
Společnost TAGRO Červený Dvůr, s.r.o. (www.tagro.cz, tagro@volny.cz) je šlechtitelem a dodavatelem osiva štírovníku růžkatého odrůdy ‘Táborský’.
Společnost OSEVA UNI, a.s. (www.osevauni.cz, valentova@osevauni.cz) je šlechtitelem a dodavatelem osiva kostřavy ovčí odrůdy 'Dorotka'.
Doporučený výsevek
Orientační spotřeba osiva na 1 ha vinice (minimalistická varianta vs. varianta s vyšším zastoupením jetelovin):
0,7-1,4 kg jetele plazivého 'Luke'
1-2 kg štírovníku růžkatého
0-3 kg úročníku bolhoje
20 kg kostřavy ovčí 'Dorotka'
2 kg jílku vytrvalého 'Slávek' (lze vynechat, vhodný zejména pro rychlé ozelenění svahů v nové vinici, aby se zamezilo vzniku eroze)
Údržba zeleného porostu v meziřadí
Kosit, nebo mulčovat? Při mulčování je rostlinná biomasa rozmělněná na malé kousky, což bezezbytku zabije všechna vývojová stadia hmyzu. Při klasické seči hmyz stačí uletět nebo se ukrýt nízko při zemi. Pro podporu biodiverzity je proto lepší porost v meziřadí raději kosit. A úplně nejlepší je nepokosit celou vinici naráz, ale postupně. Například každé druhé meziřadí, a za týden-dva se vrátit dokosit zbytek. Po seči se hmyz může přestěhovat na neposečené plochy, kde najde útočiště, zatímco posečená plocha trochu doroste.
V pokračování poradíme s výběrem vhodných druhů rostlin na ozelenění vinohradu na těžkých půdách.
Comments