Peter Čaky změnil agrotechniku pěstování zelí, aby se zbavil eroze. Díky pěstování zelí v živém mulči zadrží nyní jeho půda mnohem více vody. Živý mulč působí také jako repelent proti dřepčíkům.
Zelí s mulčem jetele inkarnátu, foto: Peter Čaky
Se svými bratry již přes 30 let pěstuje zelí přímo pod Vysokými Tatrami. Většinu své produkce zpracují ve vlastní zelinárně na kysané zelí, které pak prodávají spotřebitelům z okolí ve vlastní prodejně nebo dodávají do malo a velkoobchodní sítě.
Jak to všechno začalo
V roce 2018 se rozhodl odklonit od konvenčního pěstování, protože jeho půda nebyla schopna vsáknout více než 30 mm zálivky a při vyšších srážkách na ní vznikala eroze.
Nejdřív měl nápad kypřit jen úzký pásek půdy, přibližně 20 cm, ve kterém se bude sadit zelí, a v prostoru mezi řádky ponechat předplodinu, která by chránila půdu. Když následně při jedné návštěvě výstavy Techagro v Brně uviděl strip-tillový secí stroj Claydon, pochopil, že nevymyslel nic nového.
Myšlenku chránit půdu rozvinulo shlédnutí videa z Ameriky, ve kterém zemědělci jedním pojezdem válcovali porost žita a současně seli kukuřici. Tehdy Petr Čaky pochopil, že když se rostliny poválcují v době květu, znovu obrůstají jen velmi těžko. Pokud ale částečně přežijí, vytvoří takzvaný živý mulč, který má mnoho výhod.
Vývoj živého mulče
Inspirován Američany, vyzkoušel Petr Čaky během 5 let různé jednodruhové pomocné plodiny pro zelí a letos i jejich směs. Začal s žitem, hrachem, vikou ozimou, jetelem nachovým i plazivým.
Se žitem si zelí, na rozdíl od kukuřice, nerozumí - kořenový systém žita produkuje tzv. alelopatické látky, které zabraňují v růstu plevelům, ale i jiným plodinám. Proto zelí do živého mulče ze žita nevysazuje.
Alelopatické vlastnosti žita využívají regenerativní zemědělci na silně zaplevelených polích. Peter Čaky proto na podzim vyseje na pole směs žita a vikve huňaté. Využívá ho jako předplodinu (zelené hnojení). Příští rok na podzim ukončí porost vikve a žita mulčováním a radličkovým podmítačem. Poté zde vyseje jetel inkarnát, do kterého příští rok na jaře vysazuje zelí.
Jako živý mulč, do kterého vysadil zelí, zkoušel i další plodiny, ale podobně jako čistosev žita a vikve huňaté se osvědčil. I když vikev vypadala nadějněji než žito, v létě přerostla a zastínila hlávky zelí.
Pole osázené zelím do válcovaného jetele inkarnátu, foto: Peter Čaky
Jako živý mulč se mu nejvíc osvědčil jetel inkarnát. Vytváří husté porosty, které po válcování vytvoří vrstvu silnou 3 cm. Ta zajistí menší výpar a lepší zadržování srážek, takže půda má lepší zásobu vody i v sušších měsících. Dále váže v půdě vzdušný dusík a zpřístupňuje ho jak zelí, tak i dalším plodinám v osevním postupu.
Jetel si moc chválí zejména kvůli jeho repelentnímu účinku na škodlivý hmyz. Dřepčík nebo blyskáček mají velmi dobře vyvinutý čich, s jehož pomocí dokáží ve vzduchu „vyčichat” silně vonící rostliny z čeledi brukvovité (zelí, řepka atd.). Když je ucítí, doletí za potravou i několik desítek metrů. Jetel inkarnát svým pachem maskuje vůni brukvovitých. Škůdci se za jeho pachem díky tomu nevydají a zelí zůstane v bezpečí.
Pachová ochrana je ale aktivní jen pokud rostliny v mulči žijí. Proto je při válcování porostu během výsadby nutné dohlédnout na to, aby se rostliny zcela nepřesekly. V takovém případě by mulč nebyl živý - rychle by odumřel a shnil. Délka ochrany tedy závisí od délky života jetele a jeho kvetení. Peter Čaky proto experimentuje s více odrůdami jetele, aby zajistil co nejdelší dobu květu.
Díky repelentnímu účinku živého mulče šetří na insekticidech. Sáhne po nich až po odumření a rozložení živého mulče, což znamená výrazné snížení spotřeby insekticidů oproti pěstování zelí bez mulče. Pokud je to možné, vyhýbá se i herbicidům. Místo nich raději využívá žito jako předplodinu a radličkový podmítač bez míchání půdy, který si nastavuje na pracovní hloubku maximálně 5 centimetrů.
Technika pro bezorebné zelí
Pro válcování jetele a sázení zelí v jednom tahu využívají sovětský pásový traktor DT-75. Díky pásům se váha techniky lépe rozloží a půda se méně utlačí. Traktor s bratry vylepšil o vlastnoručně vyrobený válec s podélně přivařenou pásovinou. Ten meziplodiny přitlačí k zemi a pohmoždí, ale zcela je nepřesekne.
Na výsadbu sazenic zelí do živého mulče potřebovali bezorební sazeč. Rozhodli se pro Checchi e Magli Trium ve verzi no-till, který vylepšili těmito úpravami:
vlnkový řezací disk vyměnili za rovný, protože původní vyhazoval půdu nad mulč
před sázecí jednotku umístili úzkou radličku s pracovní hloubkou 7-10 cm
doplnili sekvenční zavlažování, které každou rostlinu zalije 150 ml vody
Pěstování plodin v živém mulči
Díky obohacení osevního postupu o živý mulč nyní Petr Čaky s bratry čerpají řadu výhod. Největší rozdíl oproti konvenčnímu pěstování je v rychlosti zasakování vody. Jeho půda nyní bez problémů zvládne až 80 mm zálivku, po které se může po poli projít aniž by se mu těžká půda lepila na boty. Díky tomu šetří čas s obsluhou závlah. S tím souvisí lepší ochrana před erozí, kterou od změny hospodaření na svých polích už neměl.
Výhody živého mulče
Živý mulč zabraňuje:
erozi
vzcházení plevele
odpařování vody z půdy
hubení půdních organismů slunečním UV zářením
Živý mulč podporuje:
život v půdě
ochranu zelí před škůdci
zadržení vody v půdě
vyšší intenzitu fotosyntézy na hektar
ukládání dusíku a uhlíku v půdě
Comments