Jak mohou hospodářská zvířata pomoci půdě?
Foto: Shutterstock
Zoolog Allan Savory, který vyrůstal i studoval v africkém Zimbabwe, si během svých pozorování všiml zajímavé věci. V krajině, kde jsou početná stáda divokých býložravců v pohybu, zůstávají porost a půda v dobré kondici, zatímco na farmách, kde se chovají i menší stáda hospodářských zvířat, pastviny degradují. Pokusil se proto přirozený proces napodobit s pomocí hospodářských zvířat a zjistil, že to funguje.
V 70. letech se přestěhoval do USA, kde v roce 1984 založil Výzkumný institut celostního hospodaření (Holistic Management) a jeho metody si postupem času našly příznivce po celém světě. Jedním z nich je farmář Joel Salatin, v jehož knihách a přednáškách našlo mnoho zemědělců inspiraci. Se zvyšujícími se cenami pohonných hmot, degradací půdy a sílící potřebou adaptace na výkyvy počasí si regenerativní způsob pastvy rychle nachází další a další následovníky.
Jak to funguje?
Krajina byla po tisíce let spoluutvářena migrací početných stád divokých turů, koní a dalších býložravců. Tato stáda postupně nahradila hospodářská zvířata, která byla s nástupem průmyslového zemědělství uzavřena do stájí a přilehlých výběhů a jejich pohyb v krajině ustal.
Jak volně žijící stáda zvířat krajině a půdě prospívala? Stádo divokých zvířat se díky tlaku predátorů drží při sobě a je stále v pohybu, takže porost podupe, pohnojí a spase jen částečně a přesouvá se dál. Takto spasené rostliny nepřijdou o většinu nadzemní části, udrží si všechny kořeny a stimulují „výměnný obchod” s půdními mikroorganismy. Ti mají na svědomí zlepšení půdy a pomáhají rostlině rychle zregenerovat. Ve výběhu, kde jsou zvířata delší čas, je tento proces narušován, protože rostliny jsou spásány opakovaně, což jejich kořenový systém oslabí a regeneraci porostu značně zpomalí. Dalším pozitivním vlivem migrujícího stáda je to, že kopyta narušují půdu a pomáhají tak vyklíčit i rostlinám, které by jinak neměly v zapojeném porostu šanci. Trus živí množství hmyzu, mikroorganismů a následně i ptactva. Biodiverzita v půdě i nad půdou se zvýší a ekosystém se stává odolnějším.
Migrující stádo zúrodňující savanu, foto: Daniel Rosengren
Jaké výhody to má pro zemědělce?
Kromě pozitivní změny pro životní prostředí přináší regenerativní způsob pastvy i benefity pro zemědělce.
Díky zvyšujícímu se obsahu organické hmoty v půdě dochází k rychlejší obnově porostu, a tudíž i vyšší úživnosti pastviny (více zvířat na stejné ploše). Ke zlepšení půdních vlastností dochází již po jednom roce pasení tímto způsobem. Porost je odolnější proti výkyvům počasí, půda zvládne vsáknout přívalové deště a lépe zadrží vodu pro období sucha. Velká biodiverzita půdních organismů zlepšuje dostupnost živin i vody pro rostliny.
Zvířata žijí přirozeným způsobem, mají lepší imunitu a psychickou pohodu, jsou celkově zdravější. Maso pocházející z takového chovu má prokazatelně vyšší obsah nutričních látek a zdraví příznivější poměr omega-6 ku omega-3 mastných kyselin. Na trhu má díky tomu přidanou hodnotu.
Pastviny jsou rovnoměrně pohnojeny, odpadá rozvoz hnoje technikou, což se projeví na úspoře pohonných hmot. Netvoří se nedopasky, zvířata totiž nestihnou potlačit konkurenční oblíbené druhy rostlin. Hospodář je denně v kontaktu se svými zvířaty a nic mu tak neunikne. Každodenní práce se může obejít bez techniky.
Ukládáním skleníkového plynu CO2 do půdní organické hmoty se přispívá ke zlepšení klimatu a zemědělci mají možnost získat za takto uložený uhlík do půdy finanční odměnu od specializovaných firem. Je všeobecným trendem, že zpracovatelé, spotřebitelé i dotační programy se čím dál více naklání produkci udržitelného zemědělství.
Jak na regenerativní pastvu
Princip je jednoduchý: krátké, ale silné působení početného stáda na pastvinu a následná, dostatečně dlouhá, regenerace porostu zajišťují kýžený stádový efekt. Abychom napodobili průchod stáda krajinou, necháme každý den stádo spásat jen malou část pastviny. Porost by zvířata neměla zkrátit více než o polovinu, to by totiž rostliny zpomalily růst a klesala by produkce. Pastvina se rozdělí do menších „oplůtků“ a stádo se přehání každý jeden až tři dny do nového. Pokud je to jen trochu možné, chováme jen jedno velké stádo, nerozdělujeme je na několik menších, abychom netříštili efekt a nepřipravovali se tím o produkci.
Stádo čeká až je farmář pustí do dalšího oplůtku na farmě Dangus Drahenice, foto: Wenzel Lobkowicz
Jak s regenerativní pastvou začít?
To hlavní, co potřebujete, jsou zemědělská půda a zvířata. Některá plemena jsou vhodnější pro venkovní chov (u nás je oblíbený např. skot plemene Aberdeen Angus), ale v podstatě všechna kulturní plemena se mohou tomuto způsobu chovu přizpůsobit. Pro regenerativního farmáře je typické, že své stádo selektuje tak, aby dobře a samostatně prospívalo v daném prostředí a chová si vlastního plemenného býka. Ať už se jedná o skot, ovce, kozy, prasata nebo drůbež, všechna zvířata v sobě stále nosí geny svých divokých předků a přirozené prostředí bude tuto jejich výbavu stimulovat.
Kolik půdy na kus (dobytčí jednotku) budete přibližně potřebovat? To samozřejmě záleží na počátečním stavu pastvin, nicméně můžeme vycházet z toho, že 1 hektar uživí jednu dobytčí jednotku na rok. Když budete pást regenerativně, úživnost hektaru se postupně zvýší a zvířat na hektar uživíte více.
Část pastvin ponecháte na sklizeň sena (cca 30 %) a na zbytku si rozvrhnete pastevní plán, tj. rozdělení na jednotlivé oplůtky. Kolem pastviny se dělá většinou oplocení stálé, pevnější. Uvnitř se pastvina rozdělí celosezónními ohradníky na menší díly (většinou pruhy) v nichž se posouvá oplůtek pomocí mobilního ohradníku (obr. 4). Někdo má oplůtky rozvržené v „paprscích“ okolo zimoviště. Jako mobilní ohradník se osvědčily roxorové nebo jiné nášlapné tyče a vodící drát ve výšce 75 cm (obr. 5). Když stádo projde posledním oplůtkem, pastvina v tom prvním musí být už plně vzrostlá, ale neměla by vzrostlá čekat dlouho, jinak přicházíme o produkci.
Pastevní plán na Maverick farm, foto: www.maverickacres.com
K úplné obnově porostu je potřeba 40–60 dní. Stádo se do každého oplůtku vrací asi 6x za sezónu. Velikost oplůtku můžete nastavit na 70 m² na dobytčí jednotku na den, takže pokud máte sedmdesáti hlavé stádo, bude to 4900 m². Při plánování a měření v terénu i od stolu lze využít GSM souřadnice a aplikaci s mapou. Půjde to určitě i s pomocí tužky, papíru a měřícího pásma. Farmář by měl přesně vědět, jakou plochu na den stádu dává, aby podle toho mohl určit velikost oplůtků na další dny.
Stav oplůtku po pastvě by měl vypadat tak, že je spasená maximálně polovina (spíše 40 %) výšky porostu a tráva je rovnoměrně sešlapaná a pohnojená. Pokud je oplůtek spasen málo, je málo zvířat na ploše. Pokud jsou zvířata na ploše příliš dlouho a zkrátí porost více než o polovinu, rostliny zpomalí proces regenerace. V obou případech přicházíme o produktivitu. To je potřeba mít při plánování a přehánění stáda stále na mysli. Jde o to zajistit, aby byl vliv stáda na porost optimální. Např. na jaře, kdy je růst nejrychlejší, budou stádu stačit menší oplůtky a v létě či s nižšími teplotami budeme zase oplůtky zvětšovat.
Přesouvání mobilního ohradníku, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus
Maximálně dvě hodiny navíc
Zdejší farmáři, kteří takto pasou, mají stádo na pastvině většinou od dubna do listopadu. Ve zbytku roku je na zimovišti. Někteří ale přehání zvířata po oplůtcích i v zimě a mají v každém z oplůtků připravené seno. Balíky sena rozbalí tak, aby zvířata žrala a kálela na větší ploše a pastivna byla pohnojena co nejrovnoměrněji. Na zimovišti pak takové stádo tráví z celého roku jen pár týdnů. Tímto se dosáhne minima nákladů na distribuci hnoje technikou.
Co se týká časové náročnosti, farmáři uvádějí, že každý den jim přehánění do nového oplůtku zabere 20 minut až 2 hodiny. Za stádem chodí někteří pěšky, někdo jezdí autem nebo na čtyřkolce. Každodenní kontakt se stádem bez nutnosti použití techniky považují za bonus. Na některých farmách se pastvina po zvířatech smykuje, ale většina farmářů to nepovažuje za nutné.
Je také potřeba vyřešit napájení. To se většinou řeší natažením dlouhé hadice (někdo ji jen položí, někdo ji zahrabe pod zem), na které jsou umístěny rychlospojky. Do té nejbližší od napajedla se přicvakne přípojná hadice. Napajedlo se může dát na rozhraní dvou oplůtků a pak stačí posouvat jen každé dva dny.
Mobilní napáječka s přípojnou hadicí, foto: Karel Kalný, Mitrovsky Angus
V letních dnech by měla mít zvířata k dispozici stín. K tomu se dají využít stávající stromy a pokud na pozemcích chybí, je možnost investovat do mobilního slunečníku nebo si vyrobit něco podobného svépomocí.
Farmář Wenzel Lobkowicz přetahuje mobilní slunečník Shade haven na farmě Dangus Drahenice,
foto: Carboneg
Regenerativní farmáři zvířata většinou neodčervují, případně používají nějaké alternativní, méně agresivní přípravky. Běžná antiparazitika totiž zabíjejí i brouky, kteří trus dostanou pod povrch půdy, kde ho potřebujeme, se všemi jeho živinami a mikroby. Trus plný larev hmyzu přitáhne ptactvo a biodiverzita se zvýší v půdě i nad ní. A když lejna z louky rychle zmizí, pastvina rychleji rovnoměrně obrazí. Promyšleným pastevním plánem lze omezit výskyt vnitřních parazitů.
Zvířata můžeme využít i ke zúrodnění orné půdy. Ideálně tak, že je necháme spást nějakou meziplodinu. Systém pastvy zůstává stejný.
Zaujal vás tento způsob hospodaření?
U nás je regenerativní pastva ještě v plenkách a nemáme tu zatím žádné oficiální odborné poradce jako je tomu v USA. Několik farmářů průkopníků ji u nás ale už úspěšně praktikuje. Karel Kalný z farmy Mitrov přeložil knihu „Boží krávy a prasata v žitě“ od Joela Salatina a pošle vám ji na vyžádání. Překlady knih o celistvém hospodaření od Allana Savoryho je možné získat na vyžádání od firmy Carboneg. Na naší platformě pracujeme na zlepšení dostupnosti informací v češtině a na podpoře vzájemného sdílení zkušeností mezi farmáři. Můžete se zúčastnit konferencí, exkurzí a polních dnů na téma regenerativního zemědělství, najdete je v záložce Akce.
Zdroje
Mgr. Miloslav Jirků, Ph.D., Biologické centrum Akademie věd ČR, iniciátor pastvy divokých býložravců v bývalých vojenských prostorech v Milovicích
Nikola Teutscherová et al; Intensive short-duration rotational grazing is associated with improved soil quality within one year after establishment in Colombia
James F. White et al; Review: Endophytic microbes and their potential applications in crop management
David R. Montgomery et al.; Soil health and nutrient density: preliminary comparison of regenerative and conventional farming
Comments