Regenerativní zemědělec Rostislav Mátl zkouší v českém kontextu zcela nové postupy inspirované zemědělci ze zahraničí. Na stejném poli v jeden rok pěstuje pšenici a sóju. Efektivně tím využívá sluneční energii, krmí půdní život a pomáhá si i ekonomicky.
Relay cropping sóje a pšenice po sklizni pšenice vyčesávací lištou, foto: Rostislav Mátl
Relay cropping, neboli překryvné pěstování plodin s jiným termínem výsevu, spočívá v setí jařin do vzrostlých ozimin před jejich sklizní. Plodiny na sebe navazují časově - po sklizni ozimů se uvolní prostor pro růst jařin, čímž se prodlouží vegetační pokrytí během roku.
Pšenice a sója - dvě sklizně v jednom roce
Do ozimé pšenice, vyseté na 37,5 cm, Rostislav Mátl na jaře vysel sóju v meziřádkové vzdálenosti 75 cm. Nejprve měl obavy ze zastínění vyseté sóji pšenicí, obavy se ale nenaplnily. Sója má i v těsné blízkosti pšenice dostatek světla. Proto ji budoucí rok vyseje na 37,5 cm.
Pšenici sklidili pomocí vyčesávací lišty Shelbourne Reynolds. Sběrací válec lišty díky chytré konstrukci porost vůbec neseká, jen odtrhne klas. Stéblo zůstane stát, čímž vytváří polostín, díky kterému se z povrchu půdy odpaří méně vody. Tím se pro sóju vytváří ideální podmínky pro dobrý růst. Sója při sklizni netrpí, protože lišta pracuje ve výšce klasů, tedy vysoko nad vrcholem sóji.
Sklizeň pšenice vyčesávací lištou v relay croppingu se sójou, video: Antoine Monier, SOUFFLET AGRO
Vyčesávací lišta není podmínkou relay croppingu. Na sklizeň lze využít i klasickou žací lištu, která se výškově nastaví tak, aby nesekala sóju. Problém ale může nastat v případě, že kombajn nedostatečně rozdrtí a rozfouká sklizenou slámu. V takovém případě by mohla sláma udusit rostliny sóji.
Strniště se po sklizni pšenice nechá na poli. Mikroorganismy slámu rozloží a stane se z ní organická složka půdy, která bude zdrojem potravy pro další život v půdě, z čehož budou benefitovat i následující plodiny.
Při běžném nastavení secího stroje na šířku meziřádku 75 cm by kombajn při sklizni pšenice nemohl jet celou dobu na plný záběr nebo by jezdil koly po sóji. Proto se Rostislav Mátl rozhodl vynechávat některé výsevné sekce a vytvořit tak kolejové řádky. Tento systém se jmenuje CTF (controlled traffic farming), o kterém jsme již psali.
Dle Rostislava Mátla lze oproti pěstování v monokultuře v tomto systému očekávat nižší výnosy každé z plodin o přibližně 20 %. Ve výsledku by to ale znamenalo vyšší celkový výnos z pole, protože se na stejné ploše urodí 80 % výnosu pšenice + 80 % výnosu sóji. Ze stejného pole díky tomu v jednom roce sklidí dvě různé plodiny, a navíc má půdu chráněnou před erozí s bohatým životem pod zemí i nad zemí a vyšším obsahem organické hmoty. K tomu má také další cennou zkušenost s regenerací své půdy. (Informaci o výnosu sóji doplníme po sklizni.)
Doporučujeme shlédnout video od SOILTEQ CZ/SK, kde Rostislav Mátl mluví o svém pokusu podrobněji:
Jak naplno využít sluneční energii
V případě konvenčního pěstování ozimé pšenice bez sóji by v červnu pole pomalu přestávalo fotosyntetizovat, zrovna když je délka slunečního svitu v roce nejdelší. Bez fotosyntézy by pole za normálních okolností zůstalo minimálně 2 měsíce. Půdní organismy by tak hladověly a byly vystaveny smrtelnému UV záření. Organická hmota by ubývala, zhoršovala by se struktura půdy a její celková kondice.
V případě relay croppingu se ale plodiny chytře překrývají tak, že fotosyntéza probíhá až do sklizně sóji, tedy i během slunečně nejaktivnějších dní v roce. Život v půdě má po celou dobu díky fotosyntéze dostatek potravy a půda se navíc obohacuje o dusík, uhlík a další organické látky. Kryt živých rostlin sóji i mrtvých stébel pšenice půdu chrání před přímým sluncem, větrem i přívalovými dešti. Sluneční energie je tak využita mnohem efektivněji.
Comments