Repelentní rostliny proti hrabošům

Hraboš polní (Microtus arvalis) je jedním z největších zemědělských škůdců v Česku. Během tzv. hraboších let, které obvykle nastávají v cyklech 2-5 let, dochází k masivnímu nárůstu jejich populace a následně značným ekonomickým ztrátám. Podle Ministerstva zemědělství ČR se škody na polích, ovocných sadech a lesních porostech pohybují v jednotkách miliard korun ročně. S klimatickou změnou se tato problematika ještě prohlubuje, protože mírnější zimy umožňují hrabošům přežívat a množit se po celý rok. Predikce hraboších let je tak náročnější.

Hraboš polní (Microtus arvalis)

Jak fungují repelentní rostliny?

Některé rostliny si v průběhu evoluce vyvinuly obranné mechanismy proti býložravcům. Vylučují látky, které hraboše odpuzují nebo jsou pro ně přímo toxické. Další rostliny nejsou pro hraboše atraktivní z důvodu nevhodné struktury porostu nebo nedostatečné výživové hodnoty. Tento přirozený obranný mechanismus lze využít v regenerativním zemědělství k minimalizaci využití rodenticidů. Pěstováním repelentních rostlin lze snížit škody způsobené hraboši.

Experimentální testování na jižní Moravě

Vědecký experiment, který probíhá v letech 2023-2025 pod vedením Mendelovy univerzity v Brně ve spolupráci s dalšími institucemi, si klade za cíl ověřit repelentní účinnost vybraných rostlin. V rámci pilotního pokusu v červenci 2023 bylo testováno osm druhů: levandule, čirok, koriandr, kmín, konopí, len, fenykl a čičorka.

Čičorka

Tyto druhy byly vybrány pro jejich předpokládanou repelentní účinnost a současně možné ekonomické využití v českých podmínkách. Porosty byly srovnávány s kontrolními plochami osazenými pohankou a trvalým travním porostem. Výsledky potvrdily nižší výskyt hrabošů v repelentních porostech, především u levandule, čiroku, koriandru a konopí. V průběhu pilotního pokusu byl navíc výskyt hraboše polního vysoký a očekávalo se, že oblast plošně osídlí.

V roce 2024 se experiment zaměřil především na čirok, který vykazuje nejvyšší potenciál v kombinaci se zemědělským využitím. Výsledky byly, stejně jako předešlý rok, pozitivní, jak ale upozorňuje koordinátor výzkumu prof. Ing. Josef Suchomel, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně, zatím je třeba brát je s jistou rezervou: „V repelentních rostlinách (čirok, kukuřice) přítomnost hrabošů zjištěna nebyla, repelentní účinek však zatím nelze považovat za prokázaný, neboť populační hustota hraboše polního byla v uplynulé sezóně ve fázi poklesu populace s nízkou početností.”

Výzkum repelentních rostlin tedy už nyní přinesl důležité poznatky, ale jak zdůrazňuje profesor Suchomel, je potřeba v něm pokračovat: „Projekt byl poměrně krátký a končí již v letošním roce. Nebylo proto možné pokrýt všechny potřebné aspekty dané problematiky. Při výzkumu se objevily i nové otázky, jako např. využití repelentních rostlin v systému bezorebného hospodaření. To je jedna z klíčových otázek, na kterou se chceme zaměřit v dalším výzkumu. Konkrétní údaje k tomu ještě nemáme, předběžné testy však ukazují, že v bezorebném systému je účinnost nižší. To ovšem neznamená, že by efektivita těchto plodin nemohla být dostatečná.”

Čirok

Možné způsoby využití v praxi

Repelentní rostliny lze aplikovat jako krycí plodiny nebo meziplodiny, které mohou pomoci snižovat populaci hrabošů a chránit tak zemědělské plodiny. Další možností je zakládání repelentních pásů o doporučené šířce alespoň 20 metrů, které mohou sloužit jako bariéra proti migraci hrabošů mezi jednotlivými poli. Podle profesora Suchomela je však třeba počítat i s různou mírou účinnosti v závislosti na vegetačním období: „Nejžádanější je samozřejmě účinek v jarním období, kdy dochází k nárůstu početnosti populace hrabošů a jejich šíření. Účinnost porostů založených na jaře je nutné podpořit intenzivní agrotechnikou a potlačováním plevelů, po zapojení porostu lze pak předpokládat účinnost již ,bezúdržbovou’.” Kromě přímé výsadby by v budoucnu mělo být možné využít také extrakty z repelentních rostlin k výrobě ekologických postřiků a granulí, které by byly biologicky odbouratelné a nezanechávaly by žádná rezidua v půdě. Tyto přípravky jsou v současnosti testovány a dle profesora Suchomela by mohly být zavedeny do praxe nejdříve mezi lety 2026-2028.

Vedle testovaných repelentních rostlin existují i další plodiny s potenciálem pro obdobné využití, z nichž některé ani nevylučují látky odpuzující hraboše, pouze jim nechutnají a nejsou tak pro ně příliš atraktivní. Mezi ně patří: cibule, česnek, hořčice, kukuřice a mák.

Použití repelentních rostlin proti hrabošům může představovat důležitý krok směrem k udržitelnějšímu zemědělství. Namísto intenzivního využívání rodenticidů se můžeme inspirovat přírodou a přizpůsobit zemědělské systémy tak, aby minimalizovaly škody způsobené hraboši ekologickou cestou.